Nový článek
Nový článek
Kategorie

Smysl...

Nestává se často, že bych měl náladu na filozofování, ale když mě to popadne, ve většině případů přemýšlím nad tím, co je vlastně smyslem života.

Smysl...

Já vím, tohle téma se omílá všude a neustále, ale občas je na místě položit si takovou otázku, ačkoliv se může zdát jako všudypřítomná a nemající odpověď.

Spousta lidí se s absencí odpovědi smířila a dál po ní nepátrá, žije se jim tak dobře. Někdo zas odpověď hledá ve své víře a se zásadními otázkami se obrací na své svaté písmo a své duchovní. Problémem je, že žádné náboženství o kterém vím nedává na nic jednoznačnou odpověď a do jisté míry je to dobře, protože pokud by nám z hůry diktovali, jak máme žít a co máme dělat, nebyli bychom nic než otroci. Na druhou stranu, pár jednoznačných odpovědí na ty nejzásadnější otázky by nebylo na škodu. Nicméně, někomu stačí ke spokojenému životu i ty nejednoznačné a ve své podstatě nic neříkající a jsou smířeni s tím, že se přesnou odpověď nikdy nedozvědí.

Já jakožto ateista se obracím pouze na svůj vlastní rozum a nevěřím, že by nás a náš svět stvořila nějaká vyšší instance, alespoň ne taková, jaké jsou popisovány v majoritních náboženstvích. Podle mě by se dal "bůh" definovat spíše jako impulz, který spustil velký třesk a který stanovil soubor přírodních zákonů, i když, kdo ví, třeba byl velký třesk jen důsledkem zániku předchozího vesmíru (v nekonečné smyčce bez začátku), nebo je náš vesmír pouze mikroskopickou částicí něčeho mnohem většího anebo je kolem našeho spousta dalších vesmírů, jako když se vyfouknou bubliny z bublifuku, to se nejspíš z naší omezené lidské perspektivy nikdy nedozvíme.

Podstatné na tom všem je to, že vám nikdo na světě nedá stoprocentní odpověď a s tím se musí každý z nás smířit, ať chce nebo ne. Můj rozum mi navíc říká, že nelze brát smysl života jako věc, která by byla pro všechny stejná a platila od počátku času až navždy. Někdo s tím možná nebude souhlasit, ale podle mě prostě neexistuje jednotný cíl, kterého by se měl každý snažit dosáhnout.

Ve svém jednání se řídím svým rozumem a nevěřím v možnost, že by někdo nadpozemský vyslyšel moje prosby nebo otázky, přesto si myslím, že by člověk měl pečovat o svou "duši" a myslím, že celkem dobrý způsob je dodržovat jedno pravidlo, které vlastně hezky shrnuje celé křesťanské desatero a sice "Nikdy nedělej druhému to, co by se tobě samému nelíbilo." Pokud totiž budete lhát, krást, nebo ubližovat ostatním jakýmkoliv jiným způsobem, podepíše se to na vašem svědomí a pokud ne, bude nejspíš ve vaší hlavě něco špatně.

To by tedy bylo k tomu co by člověk dle mého názoru dělat neměl, ale co by tedy naopak měl dělat, aby dobře využil svůj čas? Tím se dostáváme zpět k nejednoznačnosti odpovědi na podle mě "největší" otázku jakou si člověk může položit. Pro každého má odpověď jinou váhu, ale myslím, že každý, bez ohledu na to, jestli ho odpověď nezajímá, nebo její hledání vzdal, už na "svou odpověď" přišel, nebo nad ní stále ještě přemýšlí, opravdu každý by se měl zamyslet nad významem této odpovědi:

"Žít užitečný život."

S jednoznačností jsme se sice moc z místa nehnuli, ale to je způsobeno právě tím, že odpověď je pro každého jiná. Podle mého je "žít užitečný život" dobrá odpověď, není důležité, jaké slávy jste dosáhli nebo kolik jste za život vydělali peněz, důležité je to, abyste se snažili být k něčemu, udělat něco, co bude nějakým způsobem užitečné. Zkrátka nepromarnit svůj život.

Tato myšlenka není moje a těžko říct, kde má svůj prapůvod, ale smysl života se, alespoň pro mě, skrývá právě v této jednoduché radě, řídím se jí a jsem tak spokojený, snažím se svou prací nějak přispět k obecnému blahu ostatních lidí. To samozřejmě neznamená žít jen z dobrého pocitu, práce je placená a občas si můsí člověk udělat radost, odpočinout si, udělat něco jen pro sebe, ale snažím se, abych nebyl na světě zbytečně a snažím se nabývat nových vědomostí a šířit je dál. Dělat smysluplnou práci, snažit se, aby po vás buď něco zůstalo nebo svou prací pomáhat ostatním, nezahodit všechen svůj čas, tak já vidím smysl života.

Jak už jsem naznačil, poznání je mým druhým smyslem života, ale k čemu by bylo, kdybych ho nevyužil... Pamatujte, že váš smysl života bude takový, jaký si ho uděláte...

Nakonec bych si dovolil malou citaci:

"Když jsem byl malý, ptali se mě, čím chci být až vyrostu. Odpověděl jsem, že chci být šťastný.
Řekli mi, že jsem nerozumněl otázce, já jim na to řekl, že nerozumí životu.
"
- John Lennon

Zpět nahoru